Jak pracovat v IT HR?
Obsah
Ale ruku na srdce, té profesní deformaci podléháme i my, manažeři, a obzvlášť v IT to nedělá dobrotu. A to z jednoho prostého důvodu – IT je svět sám o sobě. IT technici jsou, alespoň z mého pohledu, zkušenými odborníky ve svém oboru. A ruku v ruce s tím jdou i specifické požadavky na pracovní prostředí a chování.
Někteří manažeři se snaží techniky změnit a bojovat proti jejich podstatě, ale já jsem si vyzkoušel mnohem lepší přístup – přizpůsobit se naším technikům. Protože nalijme si čistého vína, bez našich techniků a IT odborníků se většina našich firem může jít klouzat. Jak se tedy přizpůsobit světu IT techniků a najít způsob, jak se vyznat v IT HR?
Stereotypy
Když se řekne ajťák, většina hned skočí k závěru, že je to člověk, který ťuká do klávesnice, funguje v zatemněné místnosti a živí se pouze pizzou a energetickými nápoji. Poslouchá zvláštní hudbu a vlastně vždy vypadá, že nikoho nemá rád. A hlavně nemá společenský život, protože pořád jen sedí u počítače.
Je to ale opravdu tak?
Za ty roky, kdy v IT pracuju, jsem ale posbíral spousty poznatků o tom, jak to doopravdy je.
Za prvé, IT odborníci nejsou pouze programátoři. IT obsahuje široké spektrum oblastí, mezi které patří například i práce s hardwarem. Někdo ty servery musí fyzicky přivést, zapojit, nakonfigurovat a pečovat o ně. Pro některé techniky to tedy znamená relativně dlouhé štreky sem a tam, aby fyzická infrastruktura pracovala správně.
Navíc také musíme započítat ty kilometry, které naběhají při pomoci uživatelům se všemi zařízeními. Tu tiskárna, tu heslo, tu zaseklá aktualizace. A nakonec za ten den vlastně tolik času na ťukání do klávesnice nezbyde.
Za druhé, temnota je čistě praktická věc. Určitě i vy, pokud máte monitor natočený alespoň trochu do světla, chápete, že odlesky někdy nejde řešit jinak, než zatažením žaluzií. Navíc, izolace roletami také pomáhá s teplem. Každé zařízení, které je zapojené do elektřiny, produkuje jako odpadní produkt teplo. A kdo má nejvíce zapojených zařízení v kanceláři? Samozřejmě, že vaši technici. Není se čemu divit, že navíc k tomu nechtějí ještě vedro sluníčka.
Za třetí, jídelníček techniků je mnohem bohatší, než se zdá, jen možná není vidět, protože se k němu dostávají v úplně jiných hodinách, než ostatní pracovníci. A zároveň, když si vzpomenete na ty hodiny, kdy zůstávají přes čas, někdy dokonce do časného rána, tak se ani není čemu divit, že potřebují kofeinovou vzpruhu.
Za čtvrté, je nutné si uvědomit, že pro spoustu ajťáků je jejich práce také jejich koníčkem. Kolik z nás to může také říct? Takže to, že technici celý den pracují s počítači a na nich a pak ve svém volném čase opět za klávesnice usedají, je pouze výsledkem toho, že jejich zábava se zároveň stala jejich chlebodárcem.
Za páté, technici se většinou nemračí, protože tak strašně nesnáší lidi, ale proto, že mají tolik práce, a vidět člověka pravděpodobně znamená další problém nebo práce. A hlavně to většinou znamená hned. Představte si, že řešíte nějakou nesrovnalost v účetnictví, která se týká velkého zákazníka. A do toho za vámi někdo přijde řešit stravenky pro zaměstnance. Nemračili byste se taky? A v takové pozici jsou většinou firemní technici.
Za šesté, stačí pouze uvést, že spousta techniků má rodiny.
Ruku na srdce
Kolik z těchto věcí jste si kdy uvědomili a věnovali jim pozornost? Většina techniků dýchá pro svoji práci a udělají první poslední, aby našli řešení, vyřešili vše co nejrychleji a zajistili, aby vlastně žádný problém ani nevznikl. A co za to žádají?
V naší firmě to například byla nějaká atrakce. Něco, u čeho by si mohli oddychnout a aspoň na tu vzácnou vteřinu vypnout. Něco, co by jim udělalo radost. A dát jim na to čas a prostor. Třeba na stolní fotbálek, šipky, SodaStream, 3D tiskárny… nebo chameleona. Ano i to může techniky potěšit, nejsou to žádné nestvůry vůči živým bytostem. Seznamte se s naším Alfredem.
Slovo závěrem
Ajťáci nejsou nějaké zvláštní vybavení firmy, jsou to lidé, kteří jsou součástí týmu, tak jako ostatní netechničtí pracovníci. Rozdíl je v tom, že jejich práce vyžaduje nestandardní přístup, protože po nich je vyžadováno, aby nestandardně pracovali. Je stolní fotbálek vysokou cenou za oddanost své práci?
