Jak snížit náklady na vlastnictví IT… optimalizace fyzické infrastruktury
V době cloud-first a AI-first přístupů mají některé firmy stále část nebo celý provoz on-premise na fyzické infrastruktuře. To samo o sobě problémem není.
Navíc to může být dobrý krok z pohledu zajištění soukromí dat nebo bezpečného provozu LLM modelů (velké jazykové modely AI). Spousta firem navíc čisté „železo“ kombinuje s principy hybridního nebo privátního cloudu.
Tyhle všechny možnosti a situace jen ukazují, že fyzická infrastruktura z firemního IT nezmizí. Proto je potřeba najít správnou cestu k jejímu optimalizovanému provozu. To se totiž nepropisuje pouze do financí, ale také do business continuity a odolnosti provozu.
Energie jako přehlížený náklad vlastního IT
Datové centrum ani serverovna nejsou souborem technického vybavení. Je to čistě prostředí, zázemí, které má pro technické vybavení vytvořit ideální podmínky.
Tato definice tedy jasně pasuje prostředí a technické prvky do statusu dlouhodobého provozního závazku, ne jen obyčejného vybavení. To je dáno tím, že servery a jejich prostředí sice vyžadují prvotní investici, ale tím finanční zátěž takového řešení nekončí.
Pro správný provoz je zapotřebí elektřiny, chalzení, internetového připojení a správy. Den za dnem, hodinu za hodinou, minutu za minutou. Protože si většina firem nemůže dovolit, aby IT infrastruktura zaškytala.
Jak se na fyzické IT běžně díváme
To vychází z myšlenky, která už v tomto článku zazněla: servery jsme nakoupili, takže už je máme a teď už je budeme jenom odepisovat.
Stop. Takhle přesně to nefunguje. Servery a jejich provozní prostředí vyžadují neustálé služby a péči a také připravenost řešit problémy. Ty nejsou dost často netechnické, takže k provozu potřebujete nejen ajťáky, ale odborníky na hardware.
A ještě ke všemu je dost často už ta vstupní investice nadsazená, protože je ve firmě potřeba počítat s výkyvy nebo růstem. A přizpůsobovat fyzickou infrastrukturu není tak snadné a jednoduché, jak by se mohlo zdát.
Nejčastější slepá místa u serveroven a vlastních serverů
Přicházíme do nejméně oblíbené části jakéhokoliv rozboru. Je na čase se podívat na pasti, do kterých se mnoho firem – i těch zkušených – v souvislosti s fyzickou infrastrukturou chytá.
Jedním z problémů je pocit, že malá vlastní serverovna bude vlastně tvořit zanedbatelné náklady. Že je to mnohem výhodnější, než hodit vybavení do externího datového centra.
To může být pravda, ale pouze, pokud si to firma ověří analýzou. Pokud spoléhá jen na pocit, zákonitě bude přeplácet. Někdy mohou být podmínky pro provoz on-premise skutečně příznivé, ale nemusí tomu tak být, zvlášť když vezmeme v potaz všechny provozní a jednorázové náklady na zdravý provoz.
Dalším problematickým názorem je zanedbávání provozního prostředí. Chlazení a záložní napájení je často vybírané na bázi „aby to fungovalo“, “aby se neřeklo“, ne „aby to dávalo smysl“.
Časem na takový postoj firma doplatí, protože se něco porouchá, vypadne proud nebo dojde k nějakému internímu problému. Pak jsou nápravná opatření dost bolestivá, protože systém nebyl postavený na dobrém základu.
Ještě dalším problémem je provoz různých druhů systémů stejným způsobem. Opatření, která je nutné zakomponovat pro kritické systémy, možná nebudou potřeba pro provoz běžných nekritických. Zase jiná opatření je potřeba vzít v úvahu pro provoz citlivých systémů.
Každý z těchto druhů představuje konkrétní rizika a těm je potřeba se přizpůsobit už při plánování provozu.
Dopady na provoz a řízení firmy
Klíčovým slovem této části je kontrola, a to nejen pouze finanční.
Jakmile není fyzická infrastruktura ve firmě vnímána jako strategické želízko v ohni, pak firma ztrácí kontrolu hned na několika frontách.
Finančně samozřejmě neoptimalizuje, protože se prostě počítá s tím, že „železo“ něco sežere. Jenže aktivní práce s optimalizací provozu je možná kdykoliv.Navíc nemusí být fyzická infrastruktura jedinou součástí IT infrastruktury, takže je možné náklady ještě více optimalizovat.
Také dochází k tomu, že firma nevěnuje dostatečnou pozornost provozním podmínkám a údržbě. Servery přece běží. Jenže tyto zázračné krabičky jsou dost náchylné na své prostředí a pro zdravý a dlouhodobý provoz potřebují specifické prostředí a pravidelnou péči techniků. Jinak se například budou přehřívat nebo z nich budou drahé vysavače prachu. Pak je velmi těžké mít pod kontrolou provoz systémů, na kterých běží celá firma.
A také je tady závislost na daném místě a jeho limitech. Toto pravděpodobně bude menší problém při využití datového centra, ale například u vlastních serveroven můžete narazit na limity konektivity, energie nebo chlazení. Kontrolu pak má spíše vaše zázemí, které vás prostě za určité hranice nepustí.
Kontrola tedy není pouze o financích, ale také o schopnosti firmy fungovat na maximum a vytěžit z investice do fyzické infrastruktury co nejvíce.
Správná perspektiva: serverovna jako provozní aktivum
Jak tedy postoj upravit, aby byly servery skvělým sluhou, ne zlým pánem?
Základem je vycházet z potřeb vaší firmy. Soukromí je skutečně vysokou prioritou pro spoustu firem, takže dává smysl, že do něj i investují pomocí on-premise fyzických řešení. Ale jsou tu i systémy, které takový luxus nepotřebují. Je tedy potřeba najít pro fyzickou infrastrukturu to správné místo v celé architektuře fungování vaší firmy.
A když už se bavíme o architektuře firmy, nezapomínejte na to, že stejně, jako se firma neobejde bez výroby nebo logistiky (doplňte si vlastní klíčové aktivity), stejně tak už se dnes neobejde bez vhodné IT infrastruktury.
Ten správný pohled vychází z toho, že znáte potřeby vaší firmy a vnímáte IT infrastrukturu jako strategické rozhodnutí. Pak je možné najít takový průsečík, který efektivně pokryje fungování provozu.
Rozdělení systémů podle kritičnosti
Když už tedy máme tu správnou perspektivu, pojďme si rozdělit fungování firmy na 3 kategorie, které je při plánování architektury nutné zhodnotit. Také vám pomohou zjistit, v jakých oblastech bude vhodné zvolit fyzickou infrastrukturu a kde zas můžete snížit náklady pomocí jiných technologií. Protože ano, snížení nákladů na fyzickou infrastrukturu může obnášet přesunutí workloadů (firemních aktivit) do jiného prostředí.
Standardní systémy nemají speciální požadavky na soukromí a odolnost. Jsou to aplikace, u kterých vám nebude vadit, že jejich provoz vypadne. Cílem jejich nasazení na infrastrukturu bude minimalizace nákladů.
Citlivé systémy pracují například s daty zákazníků. Tady je velký tlak na plnění legislativy, zejména GDPR a NIS2, takže infrastrukturu vyberete s ohledem na minimalizaci rizika úniku nebo zneužití dat.
Kritické systémy jsou zase pilíři vašeho fungování a potřebujete, aby jejich provoz nikdy nevypadl. Jejich nasazení tedy bude doprovázené minimalizací výpadků.
Samozřejmě, že toto je zjednodušení dané problematiky a dost často budete narážet na kombinaci dvou posledních druhů. Je z toho ale vidět, že musíte brát v potaz potřeby dané kategorie systému a také potřeby a odpovědnost vaší firmy. Tímto průsečíkem pak zjistíte, jakou roli v celém firemním ekosystému bude hrát fyzická infrastruktura.
Otázky, které by si měl decision maker položit
Toto je velmi neoblíbená část, protože nutí manažery zaměřit se na technické informace. Jenže když tyto informace budete vnímat spíše jako strategické podklady než technický žargon, pak vás možná překvapí, jak přínosné pro optimalizaci provozu budou.
- Víme, jaké jsou TCO naší fyzické infrastruktury?
- Které systémy opravdu musí běžet lokálně a proč?
- Máme rezervy tam, kde to skutečně dává smysl?
- Přemýšlíme o IT provozu aktivně, nebo ho jen „udržujeme při životě“?
Shrnutí: klidné a racionální řízení
Fyzická infrastruktura nikdy firemní prostředí neopustí. S časem jen bude mít své místo tam, kde je pro firmy skutečně přínosná. To ale vyžaduje správný přístup, změnu postoje a vědomé řízení.
Optimalizace IT infrastruktury nemá být o tom, aby se firmy za každou cenu zbavily fyzické infrastruktury. Je o sladění potřeb a strategického směřování. Tento stav pak zajišťuje, že je firemní IT pod kontrolou, ne že vy jste pod tlakem.
