Závislost není strategie. Proč je vendor choice cestou k dlouhodobé svobodě?
Oba dva principy se vztahují na výběr dodavatele a vztah s ním. Ve většině případů je ale pouze jeden z nich dlouhodobě přínosným.
Čím déle jsou na trhu cloudové služby, tím více se do popředí dostává problém s proprietárním uzamčením u konkrétních dodavatelů — vendor lock-in. Především se objevuje v souvislosti s veřejným cloudem globálních poskytovatelů.
Tenhle stav ale může působit na organizace tak, že ať si firma vybere dodavatele jakkoli, vždy udělá chybu, protože se uzavře do jeho spárů. V tomto článku se ale podíváme na oba druhy výběru dodavatele IT služeb, ten zdravý i ten nezdravý.
Rozdíl mezi lock-in a choice
Když se na výběr dodavatele podíváme od výsledku, tak vždy firma skončí s řešením od konkrétního poskytovatele. Jenže to není skutečný konec. Dodáním řešení totiž fungování teprve začíná.
V tomto bodě se ukáže, zda byl výběr strategický nebo to byl pouze proces, který si jako následek nese konkrétního dodavatele.
Co tím myslíme? Zatímco přístup vendor choice je vědomým výběrem konkrétního řešení s vědomím, jaká tam můžou být omezení a jak je řešit, vendor lock-in je výsledkem nestrategického rozhodnutí bez hlubšího pochopení budoucího fungování daného řešení v rámci celé firmy.
Vendor lock-in končí závislostí a neschopností ovlivnit základní principy řešení, vendor choice poskytuje firmě potřebné řešení včetně možností kontrolovat toto řešení.
Vendor lock-in pod lupou
Jedním slovem bychom vendor lock-in mohli definovat jako závislost, konkrétně na poskytovateli. V úvodu jsme tento vztah označili za nezdravý a ve většině případů to tak je. Kdy ne?
Z technologického pohledu je někdy pro firmy důležité zvolit právě konkrétní proprietární technologie. Cena za závislost je nižší v porovnání s přínosem, který konkrétní dodavatel přinese. To dává smysl.
Co smysl nedává jsou smluvní podmínky vendor lock-inu, které bývají tristní. Takové smlouvy zahrnují vysoké penále za předčasný odchod od poskytovatele. To by ještě šlo. Ale některé smlouvy vás zbavují vlastnictví vašich dat, které v rámci řešení ukládáte a používáte.
Některá proprietární řešení dávají technologicky firmám smysl — může to být konkrétní sada aplikací od jednoho poskytovatele, které jsou například uzpůsobené konkrétnímu odvětví.
Ale pokud má být firma stále svým pánem a mít budoucnost ve vlastních rukách, je vendor lock-in dost často nepřekonatelnou překážkou. Náklady na změnu bývají neúnosné, obzvlášť, pokud se jedná o aplikace a ne pouze o prostředí.
Rizika
- Finance — pokud se firma rozhodne změnit dodavatele, vendor lock-in z toho udělá zbytečně nákladný proces. Vezměte si, že byste měnili dodavatele elektřiny a měli byste zaplatit například roční spotřebu jako pokutu za odchod. Stejně absurdní mohou být podmínky odchodu z vendor lock-inu, proto je nutné si rozhodnutí dobře promyslet, než do něj firma spadne.
- Technologie — pokud si firma zvolí aplikaci, která je proprietární, může narazit na to, že ji bude možné provozovat pouze v určitém prostředí. Firma tak ztrácí kontrolu nad technologickým stackem a musí se přizpůsobit řešení, spíše než aby se řešení přizpůsobilo jí.
- Vztah — poskytovatelé zatížení vendor lock-inem nejsou pro firmu partnerem. Dost často nemá dodavatel a zákazník stejně silné vyjednávací právo. Může se stát, že si poskytovatel začne diktovat podmínky, se kterými sice firma nesouhlasí, ale nemá páku na to se jim postavit.
Bilance
Proprietární řešení bývají rychlá a pohodlná, což je pro spoustu firem velmi přitažlivá kombinace. Také mohou poskytovat funkcionality nebo kombinaci funkcionalit, které jsou pro konkrétní firmu nutností. To je v pořádku.
Je ale stále třeba vyvažovat tyto benefity vědomím, že vendor lock-in může vést k vysokým nákladům a ztrátě kontroly. Tyto negativa se obzvlášť projeví ve chvíli, kdy je potřeba něco změnit. Nebo ve chvíli, jakmile si poskytovatel začne diktovat nové podmínky.
Vendor lock-in je dost často nezdravým přístupem, protože je důsledkem nedostatečného výzkumu, chatrné strategie a nepromyšlených rozhodnutí.
Vendor choice pod lupou
Pokud chceme definovat vendor choice, pak je to výběr dodavatele založený na informovaném rozhodnutí. I zde je výsledkem dodání řešení. To ale správně zapadá do fungování firmy a jeho plánovaného budoucího vývoje.
Vendor choice nemusí nutně znamenat výběr otevřených technologií. Pokud ale zahrnuje neotevřené technologie, o to detailnější by měl výběr s ohledem na exit strategii, datovou nezávislost a kompatibilitu.
Základem pak bývá interoperabilita technologií, které tvoří jednotný technologický ekosystém. Takový stack napomáhá udržovat IT infrastrukturu funkční za všech okolností. To i ve chvíli, kdy se firma rozhodne pro změnu.
Rizika
- Partner — právě proto, že se tento přístup zaměřuje na kvalitní výběr IT do velké hloubky, je nutné si k tomu vzít vhodného partnera. Najít ho ale nemusí být úplně jednoduché.
- Náklady — tento bod souvisí s výběrem partnera. Pokud firma nevybere správně, může se stát, že náklady na provoz nevhodně vybraného technologického stacku budou vysoké.
- Komplexnost — vendor choice může vést firmu k tomu, že infrastruktura je poskládaná z řešení několika poskytovatelů. V tu chvíli může dojít k tomu, že ekosystém není správně postavený a způsobuje spíše komplikace než ulehčení provozu.
Bilance
Ačkoli může být děsivé dívat se na začátek přístupu vendor choice, dost často se firmám vyplatí. Hloubková analýza, výběr správného partnera a vhodně nastavená architektura jsou aktivity, které jsou nedílnou součástí vendor choice přístupu.
I když vyžadují čas i finance, v dlouhodobém výhledu se vyplatí. Ekosystém, na kterém závisí provoz firmy, je pak založený na na vhodně zvolené kombinaci řešení. Ty mohou být dost často z knihovny těch otevřených, nejčastěji v dnešní době firmy sahají po Kubernetes nebo Terraformu.
Navíc náklady mohou být negativem obou přístupů, ale pokud se podíváme na pozitiva, která to vyvažují, pak se díváme na flexibilitu, schopnost firmy udržet si vyjednávací sílu a snížit rizika, která souvisí například se změnou dodavatelských podmínek.
V současné době se firmy nejčastěji vydávají směrem hybridního cloudu nebo multicloudu. Jako ale u každé technologie, vždy je nejdůležitější podívat se na potřeby konkrétní firmy.
Může někdy vendor choice znamenat vendor lock-in?
Ano. Pro některé firmy může technologický přínos převážit jakákoli negativa. Může se jednat o rychlý time-to-market nebo využití spousty řešení od jednoho dodavatele, které umožňují hloubkovou integraci.
Firma si ale musí dobře srovnat rizika a pokusit se zmírnit potenciální dopady tohoto „vězení“.
Výsledek závisí na přístupu
Jestli se rozhodnutí firmy dostane do kolonky vendor choice nebo vendor lock-in závisí na zvoleném přístupu. Pokud si organizace dobře uvědomuje význam a dopady, které výběr dodavatele má, pak je na správné cestě ke správnému výsledku.
Otázky, které mohou pomoct, jsou například:
- Můžeme snadno odejít?
- Jak funguje migrace do prostředí a z něj?
- Máme standardizované formáty pro pohodlnou migraci?
- Jaká je naše vyjednávací pozice?
Základem je, aby firma vždy byla tou stranou, která drží otěže. Bude to stále důležitější, protože žijeme ve světě, který se rapidně mění. Firmy musí být schopné se těmto změnám přizpůsobovat, takže je nutné zvolit strategii, která to umožní s co nejméně problémy.
