Best practices pro efektivní alokaci zdrojů
Pokud jdete s čistým štítem, pak vás vedou informace od poskytovatele aplikace nebo systému – hardwarové požadavky. Nenechte se tím zmást, platí i pro cloud. Mohou být minimální, pak také doporučené. Ale…
Optimalizace zdrojů je na vás. Vy víte – tedy spíše váš systémový administrátor – ví, jakým způsobem fungujete a jaké máte potřeby. Nebo to zjistí. Každopádně, v tomto článku se podíváme na 5 bodů, které vám pomohou optimalizovat výpočetní zdroje a využívat je tak efektivně. Ačkoli některé vlastně jen sedí, zabírají místo, žerou peníze a „nic“ nedělají.
- Optimalizace od startu po provoz
- Load balancing
- HA
- Disaster recovery
- Backup
Optimalizace od startu po provoz
S cloudovým prostředím je to jako se štěňátkem – nejdřív dostane málo malých granulek a jak roste, dostává větší granulky i větší porce. Také byste svému miláčkovi nenarvali rovnou plnou misku, když ji stěží zvládne vylízat.
80/10
Stejně tak je to s VM. Potřebujete začít úměrně tomu, co bude stroj provozovat. Už jsme si řekli, že je potřeba najít si minimální požadavky poskytovatele, protože pokud bychom je nesplnili, systém ani nerozběhneme.
Pravidlo 80/10 je poté nadstavba tohoto přístupu. Mám zjištěné minimální požadavky, ale jejich desetinu použiju na režii – tedy na provoz operačního systému.
Pokud vám to ale i tak nedává 100 %, máte pravdu. Ne, nebojte, umíme počítat. Jen je optimální neždímat zdroje na maximum. Takže vezměte 10 % z celku na OS, ale nevyužívejte zbylých 90 % na provoz, to není optimalizace, to je příprava na katastrofu.
Benchmarks
Když už máme zjištěné minimální požadavky a spočítanou režii, měli byste rovnou spustit VM s doporučenými parametry, a ne těmi minimálními?
Best practices v tomto ohledu velí, že je optimální udělat vlastní výkonnostní testy. Spusťte systém na minimálních zdrojích a pusťte tam uživatele bez omezení. Ať si tam dělají, co chtějí, a dají aplikaci pořádně zabrat. Díky tomu uvidíte, jakou zátěž tento běžný provoz představuje.
Na základě těchto dat pak můžete jednoduše optimalizovat zdroje. Mějte na paměti, že doporučení jsou obecná, ale vaše firma je jedinečná. Takže důvěřuj, ale dělej vlastní benchmarky.
Škálování typů zdrojů
Slova škálovat a optimalizovat v sobě nesou vektor jedné i druhé strany – zvětšovat, zmenšovat, nafukovat, vyfukovat. Ale pozor, ne každý typ výpočetních zdrojů je takto flexibilní.
CPU i RAM můžete za provozu navyšovat i snižovat, ale u disků to nedělejte. Diskový prostor můžeme navyšovat vcelku jednoduše, ale zmenšovat už je problém. Ne, že by to nešlo.
Ale představte si, že máte na celé horní straně dortu zakomponovanou fotografii na jedlém papíře. Když z dortu ukrojíte, zůstane vám fotografie celá? Ne, skončí u někoho v žaludku. A tohle nechcete, aby se stalo s vašimi daty.
Je tedy vhodné nemít velké oči a spíše začít s menším diskovým prostorem a ten poté navyšovat. Protože jinak by se mohlo stát, že vám ty velké oči vypadnou z důlků, protože buď budete platit za mnohem víc, než potřebujete, nebo budete muset podstoupit anabázi zmenšení disku.
Load balancing
Sousloví, které se objevuje snad všude a všechny firmy mají pocit, že ho musejí používat. Problém je, že ne vždy to jde.
Za prvé, možná ho ani nepotřebujete. Protože vyvažování zátěže se týká systémů, které mohou být přetížené tím, kolik toho od něj uživatelé chtějí – buď jich je moc, nebo toho chtějí moc. Pokud to není váš případ, můžete se radovat – load balancing jde mimo vás.
Za druhé – logika aplikace může být taková, že load balancing nedává v určitých krocích smysl. Jestli kroky v logice nejdou dělat zároveň, pak vám i ten nejskvělejší load balancing nepomůže.
Je tedy vidět, že musíte vzít v úvahu potřeby své firmy a potřeby aplikace nebo systému, které hodláte používat. Nedělejte žádné hurá akce, ale v klidu si sedněte nad tím, co vlastně od load balanceru potřebujete.
Má být aplikační nebo síťový? Má optimalizovat zdroje, minimalizovat výpadky nebo zlepšit dostupnost? Dává vůbec smysl ho zakomponovat?
Protože load balancer vyžaduje další zdroje navíc a pokud je nepotřebujete, tak zase bude platit zbytečně něco navíc.
HA
To není něco jako AHA moment, ale high availability – česky vysoká dostupnost. Pro některé firmy je tohle základem fungování. Vezměte si například e-shopy. Kdyby nebyly dostupné, tak budou ztrácet velké množství zákazníků.
Opět je tedy otázkou, jestli je pro vaši firmu důležité zachovávat maximální dostupnost aplikace nebo systému. Je totiž nutné zhodnotit, jestli vám to vynahradí ty náklady, které budou v ideálním případě alespoň dvojnásobné. HA je zjednodušeně přesná kopie, která převezme otěže, když se něco pokazí.
Pokud se pro HA rozhodnete, pak ji ten systém využijte naplno a nenechte kopii jen tak nečině sedět. Pro běžný provoz totiž takto postavená infrastruktura může sloužit práve load balancingu.
Když je všechno v pohodě, vyvažuje zátěž, když se něco pokazí, přebírá plný provoz. Bez výpadku.
Disaster recovery
Co dělá plán u efektivní alokace zdrojů? Je to jedna z jeho hlavních částí. Disaster recovery plan sice popisuje, co dělat, ale součástí toho je také kde to dělat.
Když se stane, že vaše primární provozní prostředí selže, tento plán vám říká co a kde udělat pro to, abyste byly zase plně funkční. A to kde samozřejmě znamená náklady na zdroje, které vám zajistí spuštění v takovém případě. Do té chvíle ale prostě platíte vlastně za nic produktivního.
Je to jako s pojištěním – platíte, platíte, vlastně za nic, ale když se něco stane, tak jste pořádně šťastní, že jste za to nic platili. Stejně je to s disaster recovery. Velikost a připravenost náhradního prostředí bude záležet na vašich potřebách a nutnosti zajistit provoz s co nejmenším výpadkem.
Takže vás tento krok čeká už při výběru infrastruktury, protože železo i cloud mají svá specifika, jak nejlépe k disaster recovery přistupovat.
Backup
Další žrout bez důvodu. Ne, ani tady to není pravda. Backup je něco, co má být okamžitou součástí každé firmy a co je permanentně podceňované.
Vaše data jsou jedna z nejcennějších věcí, které máte. Šperky a cennosti patří do trezoru a kopie firemních dat na backupový disk. Jeho velikost pak bude záležet na dvou základních parametrech
- častosti
- četnosti
Jak často potřebujete zálohu dělat. Po jakém intervalu je potřeba dělat zálohu, protože si nemůžete dovolit data ztratit. Týden? Den? Hodina? To záleží na vás, ale nastavte interval tak, aby skutečně byla zajištěna bezpečnost dat, která potřebujete uchovat.
Pak také musíte zvážit, kolik záloh držet. Může to být třeba proto, abyste mohli srovnat jednotlivé kopie a efektivně najít chybu. Dost často uživatelskou.
Tyto parametry vám pak ukáží, jaké optimální zdroje přiřadit backupu.
Shrnutí
Výpočetní zdroje ve firmě neslouží jen k samotným operacím. Jak jsme si ukázali, potřebujete si ve firmě ujasnit, jaké zdroje potřebuje váš provoz, jaké vaše záloha a jaké poslední záchrana. Že je toho moc? Tak se nám ozvěte, najdeme optimální zdroje i pro vás.
