Mezera v cloudovém vzdělávání I Jak pomoct firmě zůstat o krok kupředu
Taky někdy jako technici teskníte po těch dobách, kdy prostě stačilo naučit se něco a stačilo to na všechno? Prostě jsme uměli se železem a díky tomu jsme mohli dělat IT naplno a dlouhodobě.
Jenže to už je minulostí. Doba velkého a rychlého technologického pokroku s sebou přinesla také vysoké nároky na specializaci zaměstnanců, včetně ajťáků. A vzhledem k tomu, že na nás dost často leží fungování našich firem – kdo se dneska bez IT ještě pohne – pak je otázka, jak zvládat tenhle trend a nezůstat pozadu.
Pro toto téma jsem vybral tyto oblasti:
- Strategický výběr IT prostředí
- Certifikace a tréninkové programy
- Sebevzdělávání
- Balanc mezi růstem a udržováním znalostí
Vypadá to jako mix ekonomických, technických a osobnostních pohledů, takže mišmaš, který vlastně pro techniky není z velké části přínosný. Jenže jako ajťáci jsme skupinové bytosti – potřebujeme dobrý tým a nemáme rádi změnu. Takže abychom si zachovali prostředí, které nám vyhovuje nejvíc, potřebujeme si jednak pomáhat navzájem, a zároveň podporovat správné fungování firmy.
Strategický výběr IT prostředí
Že tohle bývá doménou manažerů? Ano, je to tak, že manažer má konečné slovo v této otázce. Ale není odborníkem na IT prostředí a architekturu, takže jeho konečné slovo musí být podložené dobrými informacemi. A ty dokážeme dodat pouze my jako odborníci.
Proč se o tomhle bavíme v souvislosti s cloudovým vzděláváním? Protože špatně vybraná IT infrastruktura znamená ztížené vzdělávání a udržování kroku. Když si vaše firma vybere správnou infrastrukturu s ohledem na požadavky a ještě ideálně vezme v potaz náročnost vzdělávání, pak je konečný výběr nejen v souladu s provozními potřebami, ale my jako ajťáci přesně víme, co se budeme muset učit.
Certifikace a tréninkové programy
Může se stát, že zaměstnavatel nebo zákazník vyžadují oficiální certifikaci, která potvrzuje naši schopnost zacházet s určitou technologií. K tomu je potřeba trénink a absolvování testů.
Já vím, pro nás je to většinou o tom, že se učíme používáním technologií, ale v tomto případě je nutné pochopit, proč je toto důležité. Nejde ani tak o to, že by ta certifikace zajišťovala naši znalost, ale spíše poukazuje na to, že chápeme logiku a filozofii dané služby.
Asi už jsme na to také narazili, že co poskytovatel, to pravděpodobně jiný slovníček pojmů. V IT se poslední dobou dost často stává, že termíny nejsou unifikované, takže je to stav já o voze, ty o koze, ačkoli oba mluvíme o strouze.
Učení s prostředím je pak vlastně až druhořadá věc, nejprve je na nás jako na technicích, abychom pochopili, jakým interním jazykem poskytovatele na nás technologie mluví.
Sebevzdělávání
A předchozím bodem se plynule dostáváme k tomu, že na našich bedrech bylo a vždy bude posouvat se v pochopení časem, který si vyčleníme na posouvání našich znalostí. Je dobré, abychom si i tuto část s vedením vyříkali, protože je to nezbytné pro jejich pochopení, proč část pracovní doby „nepracujeme“.
V této oblasti máme dvě možnosti. Pokud jsme jazykově vybavení, můžeme čerpat ze spousty materiálů na internetu, které jsou zdarma. Vyžadují ale angličtinu. Nebo můžeme využít kurzů v češtině, které ale dost často bývají placené.
Balanc mezi růstem a udržením znalostí
Tohle bývá pravděpodobně největším problémem. Často není těžké vysvětlit, že se potřebujeme v porozumění posouvat k novým technologiím, bývá těžké vysvětlit, proč „ztrácíme čas“ s těmi starými. Jenže IT se také musí udržovat. Když už nějakou infrastrukturu vybereme, potřebujeme ji udržovat.
Proč se o tom bavíme?
Jako ajťáci máme práce až nad hlavu. A dost často se na mezery ve vzdělání dostaneme až ve chvíli, kdy něco hoří. Jenže průběžné vzdělávání je klíčem ke zdravému fungování firmy i nás jako ajťáků. Jen se na to dost často zapomíná, protože to nepřináší okamžité viditelné výsledky.
