CEO
V dnešní virtuální době je stále populární pořizovat pro provoz firemní IT infrastruktury fyzické servery. Důvody necháme stranou, ale zaměříme se na to, co každého skutečně zajímá – kolik to stojí.
Je možné, že IT oddělení dostalo rozpočet na nákup serverů, a tak se těší, že celou sumu bude moct věnovat na nákup nadupaných fyzických strojů. Nakonec jsou ale všichni zklamaní. Proč? Protože je rozdíl mezi tím, kolik IT stojí a kolik skutečně stojí.
Již v této fázi narážíme na první zklamání. Kromě samotných serverů je totiž potřeba nakoupit ještě další hardware, který je nezbytný pro slušný provoz fyzické infrastruktury.
Potřebujeme tedy vybrat servery, které mají konfiguraci, která co nejblíže pokrývá vaše potřeby a zároveň co nejvíce pokrývá potenciální budoucí potřeby. Zní to zamotaně? Máte pravdu.
K tomu pořizujeme UPS záložní bateriový systém. Dají se pořídit i za relativně malý peníz, ale jak se říká, za málo peněz málo muziky. Jde tedy hlavně o to, jaký výpadek potřebujete pokrýt a zda záložní systém má více prvků (například v datovém centru je to ještě motorgenerátor). Tady je také potřeba dodat, že průměrná životnost UPS nedosahuje 5 let, se kterými počítáme jako s životností serverů, takže je potřeba do celého výhledu tuto jednotku započítat hned dvakrát. Mnoho firem se rozhodne tuto část vynechat, aby ušetřily, ale…
Do seznamu započítáváme i běžnou chladící jednotku. Servery se sice dají do určitého výkonu uchladit i oknem, ale zmínili jsme se, že se na celou věc díváme jako zodpovědná firma. Tak nechceme, aby naše teplota zbytečně kolísala, takže raději zajistíme kontinuální přístup ke stabilnímu chlazení. Některé systémy jsou navíc na vyšší teploty obzvlášť náchylné, takže pokud se rozhodnete svými servery topit v kanceláři, HW vám za 40 stupňová vedra nepoděkuje.
Připojení k internetu máte v kanceláři tak jak tak a místo ve switchi se na servery také pravděpodobně najde. Pokud je ale vaše IT velmi důležité a výpadky mohou být například pouze v řádech maximálně jednotek hodin, stojí za zvážení druhotné připojení.
Dalším prvkem, na který nesmíme zapomenout, je hašení. Některé firmy tuto položku vynechávají, ale pokud máte server v kanceláři a něco se pokazí, nezbyde vám ani server, ani kancelář.
Určitě budete chtít také řešit bezpečnost a to ať už na té úrovni, aby se vám neztratila data (tedy zálohování) nebo aby vám někdo HW neukradl. K této celkové ceně ale ještě nezapomeňte přičíst náklady na dopravu, montáž a instalaci.
Úspěšně jsme tedy vynaložili čas a úsilí na to, abychom zajistili veškeré potřebné vybavení. A nyní už nás čeká 5 let bezstarostného provozu… samozřejmě, že s tím nikdo nepočítá. Ale také je dost možné, že spousta firem nepočítá se všemi provozními náklady, které jejich fyzická infrastruktura spotřebuje.
Je nasnadě, že na fakturách se objeví elektřina za provoz serverů, chlazení a záložních systémů. Vaši technici se samozřejmě zařízením také budou věnovat.
K těmto položkám ale nesmíme zapomenou započítat také náklady na pravidelné servisy a údržby jednotlivých zařízení, včetně neplánovaných servisů, oprav, aktualizací a revizí.
Obzvlášť tato roční část údržby je velmi důležitá, protože servery jsou jako velké vysavače bez jakéhokoli filtru. Všechny částice z okolí do sebe neustále nasává. Proto je nutná i odstávka, aby se vše mohlo řádně vyčistit. Ale v tu chvíli potřebujete vedlejší řešení, kde IT poběží dál.
Vše si ještě více zkomplikujeme, protože do celé kalkulace započítáme ještě životnost. Částky, o kterých se zatím bavíme, se vztahují na 5 let, kdy by nám mělo celé naše vybavení vydržet. Jenže co po těch 5 letech? Ano, všechno je potřeba udělat úplně znovu. Změnily se technologie, zařízení, výrobci, takže to není jen o tom, že si tu celou objednávku uděláte po 5 letech znova.
Každá krizovka něco stojí. U IT můžeme narazit na několik možností – selhání, lidská chyba, krádež, nehoda, útok.
Hardware není imunní vůči rozbití, a tak se může stát, že některá část jednou za čas odejde. Také se může stát, že systém na serveru má nějakou chybu a je potřeba ho znovu nahodit.
Jenže například taková situace, jako selhání komponent, které připojují disky na desku, není u fyzického serveru zrovna jednoduché řešení. Nejde jen tak jednoduše disk vypojit a zapojit ho do druhého serveru (což mimochodem u cloudu jde raz dva).
Vlivem těchto událostí dost často pak stojí celý provoz a zisk uniká. Čas je totiž potřeba na odpojení, zjištění závady, vyřešení a opětovné nahození systému.
U svých zařízení jsme zvyklí trávit velkou část svého dne, a tak se z chytrého zařízení občas stane podložka pro naši svačinu. Ne jinak tomu často je i u techniků, jenže pro ně se tou podložkou stane zařízení, na kterém běží celá firma.
Fyzické servery také podléhají nebezpečí fyzického odcizení. V šanc tak nedáváte pouze svá data, ke kterým se zloděj může dostat, ale také rovnou celé drahé zařízení.
A zlodějům stačí pouze vyndat ze serverů disky, nemusí se složitě tahat s celými servery. A i když jsme se zmínili o tom, že disk nepadne rovnou do každého serveru, není to tak, že by to bylo nemožné. Čas, který vy při výpadku můžete jen velmi těžce obětovat, naopak nevadí zlodějům, kteří si v klidu disk zapojí a všechna data odcizí nejen fyzicky, ale i digitálně.
Občas se stane, že dojde k přepětí, vypadne proud nebo praskne vodovodní potrubí či kanalizační trubky. V těchto situacích pak hrozí nehoda nejen vaší kanceláři, ale také veškerému vybavení. A nalijme si čistého vína, žádný z těchto vlivů nedělá hardwaru dobře.
Je fajn, že vaše firma má NASku a zálohuje pravidelně svá data. Ale když se podíváte, tak kabely do elektřiny vedou pořád do stejného místa, jako vaše servery. Ve chvíli, kdy do baráku uhodí, vám ani dvacet záloh nepomůže, protože shoří všechny. To samé platí při vytopení sousedem.
Pokud se bojíte útoku ransomware, neboli škodlivého softwaru, který zašifruje vaše data a požaduje po vás výkupné, pak také není řešením nechat si ty zálohy ve stejném baráku. Nejen, že elektrické kabely vedou do stejné rozvodné sítě, ale internetové připojení má také stejný počátek. Takže nedbáte na odpojení od síťového připojení, pak dopadnou při takovém útoku vaše servery stejně jako vaše zálohy.
Vaše firma má jistě velmi dobře pojištěné ty důležité věci. Ale platí to i pro IT infrastrukturu? Když dojde k pojistné události, je to někdy dost velký boj vypořádat se se situací a také vybojovat odškodné. Pokud ale využijete dobře pojištění IT, technologie se vám velmi štědře odmění a zafunguje správně, přesně když to potřebujete.
A jak funguje IT pojištění? Má dvě části – analýzu rizik a disaster recovery plan.
Tyto dva dokumenty sice budou obsahovat určitý rozpis nákladů, ale proti nim si musíte dál ještě jedno důležité číslo – ušlý zisk. V dnešní době se totiž většina firem bez svého IT neobejde. Takže je nutné si spočítat, kolik zisku mi ujde za každou hodinu, kdy mé IT neběží. Tyto hodnoty pak můžete srovnat s náklady z analýz.
U cloudu spousta těchto nákladů a stresů odpadá, protože je přenesená na poskytovatele služby. Díky cloudu tedy ušetříte i své nervy.
Zaujali jsme vás?
