Že řešení bez licencí ukrývají více problémů?
Obsah
Nelicencovaným řešením myslím ta, který nevyžadují licenci, tedy jsou poskytovaná otevřeně. Nebavíme se zde o ilegálně získaných licencích.
Zásadní změna paradigmatu
V ještě dost nedávné době byla relativní úroveň jistoty v IT zajišťována bežnými licencemi. Prostě si ji firma koupila a mohla využívat softwaru od nevidím do nevidím, případně dokud žil hardware, se kterým byla spojena. A i když výrobce vyvíjel svůj produkt dál a vydával nové verze, takže původní přestala mít po čase podporu vývojářů, stále bylo možné ji používat, a to relativně bez omezení (do dneška se můžete ve firmách setkat s produkty řady Office 2013 či staršími bez větších problémů, prostě to lidem stačí).
Jenže s kupováním licencí je zřejmě konec. Snad až na naprosté výjimky je všechen nový software prodáván formou pravidelného předplatného, a jak je vidět na příkladu VMware, spolehnutí už není ani na etalony IT trhu. Nyní už tedy neexistuje vůbec žádná jistota v tom, zda software, který firma používá, bude moct používat i nadále. Může totiž přijít změna, která řekne původnímu poskytování služeb pá pá a nastolí takové podmínky, které budou někdy méně někdy zcela odlišné (proto nyní EU řeší stížnost několika zákazníků VMware).
Již u prvního bodu tedy narážíme na vyvrácení mýtu o tom, že open source řešení neposkytují takovou jistotu. V dnešní době se totiž o jistotě nemůžeme bavit ani u licencovaných řešení těch nejslavnějších a nejstabilnějších značek.
Předplatné
To je slovo, které firmám už musí lézt krkem. Doživotní licence končí a musíte přejít na předplatné našich služeb. A ti, kdo si zakoupili původní licence? Mají smůlu. Takto to například pojal známý poskytovatel software pro vzdálenou pomoc a správu TeamViewer. Ten po celou svou historii prodával licence jako doživotní s omezenou podporou a nemožností aktualizovat na novější verze, ale stále funkční.
Před nedávnem přešel na čistý model předplatného s tím, že zákazníků s půdními licencemi postupně přestane aplikace zcela fungovat. Nebavím se o nedostupnosti aktualizací apod., ale o tom, že aplikace samotná přestane fungovat úplně. Tomu se říká kudla do zad věrným zákazníkům.
Podpora
Dalším klíčovým bodem, který jsem v úvodu zmínil, je podpora, kterou dostávají zákazníci licencovaných řešení. Nebudu se nyní zaměřovat na to, že open sourcová řešení mají do detailu zpracovanou dokumentaci, takže jakýkoli problém je možné vyřešit za její pomoci, ani na to, že komunita kolem řešení vám obvykle poradí rychleji a lépe než „cvičený“ agent v call centru na jiném kontinentu. Bavíme se nyní o službě technické podpory.
V rámci doživotních licencí bylo zajištění právě této podpory. Ale například ERP Bitrix24 kolem této doplňkové služby postavil změnu svého modelu. Mluvím ze zkušenosti naší firmy. Pořídili jsme si on-premise licenci, která zahrnovala veškeré moduly a byla self-service – instalovali a provozovali jsme si ji sami.
Po nějaké době ale přišla změna, která pro nás znamenala, že buď budeme platit za technickou podporu (což skutečně není malá suma), nebo naše licence, kterou jsme si koupili jako trvalou, přestane se skončením předplacené podpory platit také. Taková je jistota dnešních licencí.
škálovatelnost má na starosti, jak může vypadat a hlavně, jak ji můžete naplno využívat ve své firmě a na svém typu infrastruktury. na to vše se podíváme v dnešním článku.
Ceny
Třešničkou na tomto hořkém dortu jsou ceny těchto nových modelů licencování. Mnozí z vás by stejně jako já, a jistě zcela oprávněně, očekávali, že nový obchodní model s sebou přinese rozložení jednorázových investic v čase, a s tím i znatelné zlevnění takových licencí, neboť poskytovatel má zajištěný kontinuální a nikoliv jednorázový příjem. Ale i zde jsme všichni na omylu. Nejen že ceny nového modelu z pohledu roku či dvou užívání zůstávají stejné jako u původních trvalých licencí, někteří výrobci, jako i třeba právě zmiňovaný VMware, ještě výrazně zdražují.
Když si koupím krásnou a drahou encyklopedii, bude její obsah platný, dokud ji nezničím. Sice už v ní nebudou nové objevy a poznatky, které lidstvo učinilo po jejím vydání, možná některé tvrzení pozbydou svou platnost, ale z globálu bude na velmi dlouho dobrým zdrojem informací. Co když by vám ale po čase vydavatel zavolal a oznámil vám, že od prvního kvartálu příštího roku z knihy zmizí veškerý obsah, text i obrázky, protože se tak rozhodl?
Dříve jsme počítali TCO softwaru na 4 či 5, v některých případech až na 10 let. S novým obchodním modelem u některý vydavatelů softwaru dojdeme ke stejným nákladům klidně i za jeden či dva roky. Rozhodně se tedy nejedná o pokrok a změnu k lepšímu. Tedy pokud se bavíme o zákaznících.
Shrnutí
Neříkám, že všichni poskytovatelé softwaru jednají způsobem, o kterém jsme mluvili. Když už jsme si uvedli ty špatné příklady, musím také zmínit i nějaký ten hodný napodobení – to je, především zkušeným (čtěte starším 🙂 velmi dobře známý file manager – Total Commander. Jeho vydavatel od svého způsobu licencování již téměř 30 let neupustil. Zatím.
Možná, že jste se i vy osobně setkali se změnami, které otřásli i jinými „stabilními“ značkami na softwarovém trhu. Možná jste jim zatím unikli. Ale vzhledem k tomu, že současný i budoucí provoz firem závisí a bude záviset na IT, je nutné o těchto změnách mluvit.
Zmínil jsem totiž už spojení vendor lock-in. Pokud si pro svůj provoz vybíráte jakékoli řešení, které vyžaduje zaplacení licence, vydáváte se naplno všanc rozhodnutím i rozmarům poskytovatele. Vendor lock-in totiž také znamená, že jsme uzamčeni proprietární technologií, kterou možná nebude ani možné zmigrovat jinam. Můžete tak stát před situací, ve které vše, na čem vaše firma stojí a běží, není použitelné nebo ufinancovatelné.
Berte prosím tento článek jako varování před unáhlenými rozhodnutími, která jsou založená na stereotypech, které už dávno neplatí. Prověřujte licenční podmínky a pokud nemůžete riskovat náhlé změny či zdražení v systémech, poohlédněte se po open source řešeních. Možná vás překvapí, jak kvalitní a bezpečná jsou.
