Cloudová repatriace - buzzword, nebo logický trend
Ve skupině IT profesionálů jsme se v hlasování zeptali, kam si odborníci myslí, že se nejpravděpodobněji firmy v rámci cloudové repatriace přesunou (březen 2024). Nikdo z hlasujících si nemyslel, že by se firmy vracely na své vlastní servery.
Firmy tedy začaly hledat alternativní řešení veřejného cloudu – ten totiž nesplnil očekávání. Po prvotním hypu se v mnoha firmách ukázalo, že náklady jsou vlastně vyšší a firma je svázaná vendor lock-inem.
A kromě postupných krůčků byl představen i proces cloudové repatriace – to je opuštění veřejného cloudu a přesunutí aktivit především on-premise nebo na fyzickou infrastrukturu spravovanou poskytovatelem.
Velmi pěkně zpracovanou studii týkající se tohoto tématu dal dohromady Kiran Jewargi – Public Cloud to Cloud Repatriation Trend. My z ní použijeme pouze některé hlavní body, pokud vás zajímá více detailů, celou studii najdete na odkazu.
Co je to cloudová repatriace?
Již jsme zmínili, že obecně se za cloudovou repatriaci považuje přechod od velkých poskytovatelů veřejného cloudu na on-premise řešení. Samozřejmě ale, že tato definice je velmi omezená a vhodnější by bylo říct, že si firmy vybírají alternativní řešení vůči hyperškálovým veřejným cloudům. Bez ohledu na jejich formu.
Důležitým aspektem je, že firma se podívá na své IT ne jako na celek, ale jako na soubor aktivit, které jsou individuálně definované svými potřebami. Původní problém s nenaplněnými nadějemi totiž také vyplývá z toho, že firmy bezhlavě skočily po službách velkých jmen, aniž by si prověřily, zda je pro jejich firmy tento krok tím správným krokem.
Takové společnosti pak dojely na to, že se nechaly unést reklamními slogany lákajícími na všechny výhody, které ale pro tu danou společnost nikdy nemohly být realitou.
Jaké mají firmy pro cloudovou repatriaci důvody?
Podíváme se na ně konkrétně než jen na ztrátu iluzí. V úvodu jsme si řekli, že veřejný cloud lákal na finance, licence a lepší správu.
Finance
Veřejný cloud bezesporu firmám ušetřil investiční náklady do hardwaru. Tím, že tato oblast fungování byla plně v rukou poskytovatele, zákazník se o ni skutečně nemusel starat. Jenže – to, co bylo ušetřeno na investicích, se pak stejně vynaložilo na vlastnosti služby, které vůbec neměly být zpoplatněné.
Logicky, když si kupuji cloud, platím za pronájem výpočetních zdrojů – procesorů, pamětí a disků. To je naprosto v pořádku. Jenže veřejný cloud požadoval po svých zákaznících poplatky za spuštění serverů nebo za přenos dat. Veškeré finanční výhody se vlastně proměnily v dost velkou noční můru.
Navíc jsou tyto položky často na fakturách uvedeny takovým způsobem, že nemáte šanci zjistit, za co vlastně ten poplatek byl zaplacen. Další výhoda vyletěla oknem – transparentnost.
Licence
Na první pohled je to dost logické rozhodnutí – když Microsoft poskytuje licence na operační systémy, jdeme do Azuru, abychom mohli mít zvýhodněné licence na naše virtuální servery.
Jenže pak přišlo to prozření, že licence jaksi zvýhodněné jsou, ale vaše celé prostředí je uzamčené u poskytovatele, který vás jen tak někam jinam nepustí. Pěkně mu zpívali, když ptáčka lapali, ale jakákoli jednoduchá exit strategie neexistuje. A to není výsada jen platformy Azure.
Lepší správa
Jistě je pohodlnější spravovat IT zázemí online než běhat po serverovně a tahat kabely. Jenže on se ten uzel může udělat stejně jednoduše na fyzickém kabelu i vašem mozku.
Veřejný cloud přinesl předkonfigurované sestavy virtuálních serverů, které neodpovídají přesně konkrétním potřebám. Takže se musíte smířit s druhou nejlepší variantou. Navíc můžete být ještě penalizovaní za to, že chcete třeba rychlejší disky – čím rychlejší disky, tím větší musí být.
Jaké rozhodnutí můžete s ohledem na repatriaci udělat?
Ačkoli se veřejný cloud za dobu svého fungování moc nevytáhl, není to tak, že je to prohnilé řešení, kterého je potřeba se zbavit. Narážíme opět na základní fakt, který mnoho společností přehlédlo a přehlíží – každá firma musí zanalyzovat svoje potřeby a na základě toho udělat informované rozhodnutí. Pak stojí rozhodnutí na relevantních datech a ne na hypu nebo pocitech. Jak by řekli The Clash – should I stay or should I go?
První důležitou myšlenkou je není cloud jako cloud. Veřejný cloud globálního poskytovatele není ta jediná možnost. Druhou důležitou myšlenkou je nevnímat celé vaše IT jako jeden homogenní celek. Tak to totiž není – každá aktivita nebo aplikace, každý systém nebo proces, všechno má své požadavky, které jsou specifické. Není tedy možné zobecnit vhodné provozní prostředí pro všechno najednou.
Zachovat stávající řešení
Ano, to je také možnost. Vaše analýza vám skutečně může říct, že služby veřejného cloudu velkého poskytovatele jsou pro vás nejvýhodnější. Může to být z pohledu již navázaných služeb, které prostě nejdou nahradit a bylo by ekonomicky nevýhodné stavět vše od nuly někde jinde. Důvody ale můžou být různé, hlavně, aby byly postavené na správných informacích.
Přejít na hybridní cloud
Pokud byste uvažovali o výměně veřejného cloudu za fyzickou infrastrukturu, možná nemusíte obětovat ani jedno. Hybridní cloud je kombinací fyzické infrastruktury a cloudu. Pokud tedy některým aktivitám vaší firmy nevyhovuje veřejný cloud, nechte tam pouze to, co se tam cítí dobře.
Přejít na multicloud
Jak napovídá název – vícero cludů je také možnost. Pokud chcete něco zachovat ve veřejném cloudu, ale něco chcete dát jinam, ale ne na železo, potom je možným řešením jiný druh cloudové služby, která nejlépe pokryje zbývající požadavky.
Přejít k lokálnímu poskytovateli
Jak už jsme zmínili, není cloud jako cloud. Veřejný cloud velké trojky není jediný veřejný cloud. Pak máte k dispozici lokální poskytovatele, z nichž někteří se zaměřují na skutečně osobní přístup, což je něco, co většinou ve veřejném cloudu chybí.
Také může být řešením změna z virtuálního privátního serveru na virtuální datové centrum. Případně také přechod ze SaaS na IaaS. Možností je spousta, byla by škoda odsoudit potenciální efektivní řešení na základě špatné zkušenosti s úplně jinou službou a to jen proto, že sdílí své napojení na cloudové technologie.
Přejít na privátní cloud
Pak je také možnost využít fyzickou infrastrukturu, ale trochu si jí ozvláštnit. Privátní cloud vám ummožňuje naplno přesunou veškeré IT na vlastní fyzickou infrastrukturu, zatímco je provoz maximálně efektivní díky virtualizaci. Vlastně máte možnosti veřejného cloudu na vlastním železe.
Využít kolokace
Ne každá firma je Dropbox, který si může dovolit odejít z AWS a postavit si vlastní datové centrum. Pro takové případy je tu možnost využít datového centra jako služby. Kolokace umožňuje zakotvit v datovém centru, aniž byste museli vynaložit vysoké investiční náklady na vlastní prostředí a vybavení.
Vrátit se k on-premise
A pak je tu řešení mezi vlastním datovým centrem a tím kolokačním – vlastní server nebo serverovna. Několik fyzických mašin a na tom, co je třeba. Jen si nezapomeňte nejdřív ověřit, že to je skutečně to pravé ořechové.
Tady můžete například začít:
Na čem rozhodnutí založit?
Na náladě?
Na pocitu?
Na impulzu?
Na důkladné analýze?
Můžeme vám jen poradit, jaké jsou možnosti, a také vám dát k dispozici informace. A také vám můžeme poskytnout náš technický tým ke konzultaci zdarma. Ale rozhodnutí pak musíte udělat vy. Co takhle začít schůzkou?
